Predátorské časopisy a vydavatelé

Predátorský časopis/vydavatel zneužívá business model placených open access časopisů a profituje na publikačních poplatcích, aniž by dodržoval zavedené standardy vědecké publikační činnosti.  


Fenomén predátorských časopisů a vydavatelů nejvíce proslavil americký knihovník Jeffrey Beall, který jména podvodných subjektů zveřejňoval na svém webu Scholarly OA. Jeho osobní blog dlouhou dobu fungoval jako užitečný nástroj pro identifikování nekvalitních časopisů a vydavatelů. V lednu 2017 však J. Beall svůj blog zrušil. 

Znaky predátorských časopisů

Predátorské časopisy a vydavatelé zpravidla vykazují hned několik z níže uvedených znaků:

  • Neprovádí žádné nebo pouze formální (fiktivní) recenzní řízení.

  • Přijme za úplatu k publikaci jakýkoliv text, bez ohledu na jeho kvalitu a přínos.

  • Nedodržuje zavedené publikační standardy a etiku.

  • Zneužívá názvy prestižních a zavedených časopisů (často pouze změní slovosled nebo přidá/ubere slovo) nebo volí obecné a neurčité názvy bez vymezení konkrétního oboru (výjimku tvoří tzv. megačasopisy – např. PLoS ONE – které jsou multioborové, ale jinak dodržují běžné standardy).

  • Neuvádí konkrétní kontaktní informace (k dispozici je často pouze nepersonalizovaný e-mail nebo formulář), neuvádí jasné informace o publikačních poplatcích, recenzním řízení, vnitřních procesech apod.

  • Uvádí smyšlená jména členů ediční rady nebo naopak jména známých a významných vědců, ovšem bez jejich vědomí a souhlasu.

  • Uvádí impakt faktor a/nebo SJR, přestože jej časopis nemá a není indexovaný v Journal Citation Reports – JCR a/nebo Scopusu.

  • Uvádí smyšlené indikátory kvality (např. Universal Impact Factor, Global Impact Factor, Journal Impact Factor apod.).

  • Uvádí lživé informace o indexaci v zavedených databázích a indexech, případně se chlubí indexací ve službách, u nichž neprochází časopis před vstupem kontrolou kvality obsahu (např. CrossRef, Google Scholar, ResearchGate atd.).

  • Prostřednictvím nevyžádaných e-mailů agresivně a vtíravě oslovuje potenciální autory a vyzývá k publikování (či účasti na konferenci jako key-note speaker).

  • U predátorských vydavatelů je často složení redakční rady stejné nebo téměř totožné u více jak jednoho časopisu.

  • U predátorských vydavatelů mají časopisy často nápadně podobný vzhled a shodný obsah stránek.

Chcete-li se dozvědět více o kritériích predátorského časopisu a vydavatele podívejte se na dokument Jeffreyho Bealla: Criteria for Determining Predatory Open-Access Publishers (kopie, originál smazán spolu s blogem Scholarly OA).

Jak se vyhnout predátorským časopisům?

Publikování v časopisech pochybné kvality je v rozporu s Etickým kodexem Univerzity Karlovy, poškozuje Vaše dobré jméno i dobré jméno UK. Stejně tak členství v redakčních radách predátorů nebo citování predátorských článků vrhá špatné světlo na vědce a jeho práci.


Pokud Vás zaujal některý open access časopis, doporučujeme před zasláním článku zhodnotit, zda se nejedná o predátora, a to pomocí následujících kroků:

  • U neznámých či nových časopisů/vydavatelů věnujte pozornost ověření kvality, pečlivě vyhodnoťte, zda časopis/vydavatel nevykazuje znaky predátora.

  • Ověřte si na portálu ISSN, zda uvedený časopis skutečně existuje, jaké má ISSN a jaké jsou oficiální webové stránky.

  • Ověřte si informace, které jsou na stránkách časopisu uváděny (např. zda existuje instituce, která je uvedená jako vydavatel, zda jsou přesně uvedeny informace k publikačním poplatkům, kdo je členem redakční rady atd.).

  • Ověřte si, zda časopis skutečně má uváděný impact factor (v Journal Citation Reports – JCR) nebo SJR (ve Scopusu).

  • Zkontrolujte, zda je časopis indexovaný v databázích, které uvádí na svých stránkách (do placených databází přistupujte přes Portál elektronických zdrojů UK).

  • Podívejte se, zda v časopisu publikoval někdo z Vašich kolegů a zeptejte se na osobní zkušenosti.

Další konkrétní kroky k prověření důvěryhodnosti představuje česká stránka #vimkdepublikuji.



Nejste-li si jistí důvěryhodností zvoleného časopisu, obraťte se na centrální podporu OA nebo se poraďte se svým školitelem, fakultní knihovnou nebo kolegou v oboru.

Užitečné zdroje a nástroje

GROFOVÁ, Šárka. Predátorské časopisy a open access: predátoři ve světě vědeckého publikování [online dokument]. Praha: Ústřední knihovna Univerzity Karlovy, 2020 [cit. 2020-04-06]. Dostupné z: https://zenodo.org/record/3739089. Podléhá licenci Creative Commons Uveďte původ 4.0 Mezinárodní.


PLCH, Lukáš a Jiří KRATOCHVÍL. Predátorské časopisy. Knihovna univerzitního kampusu MU [online]. Brno: Masarykova univerzita, posl. aktual. 21. února 2017 [cit. 2018-07-30]. Dostupné z: https://kuk.muni.cz/vyuka/materialy/predatori/


Think Check Submit [online]. c2018 [cit. 2018-07-30]. Dostupné z: https://thinkchecksubmit.org/


Poslední změna: 9. červen 2020 14:22 
Sdílet na:  
Napište nám
Kontakty

Sídlo, fakturační a korespondenční adresa:

Univerzita Karlova

Ústřední knihovna

Ovocný trh 560/5

116 36 Praha 1

Česká republika


Adresa pracoviště:

José Martího 2 (2. patro)

160 00 Praha 6


Telefon: +420 224 491 839, 172

E-mail: openscience@cuni.cz

Web: openscience.cuni.cz




Jak k nám