Zelená cesta otevřeného přístupu kombinuje publikování ve vědeckých časopisech (uzavřených i otevřených) a uložení (autoarchivaci) článku v otevřeném repozitáři. Možnosti autoarchivace jsou dány v obecné rovině politikami časopisů, byla-li však uzavřena licenční smlouva, jsou rozhodné její podmínky.
Pro publikování zelenou cestou je potřeba projít následujícími kroky.
Nejlépe před publikováním samotného článku si zjistěte, za jakých podmínek a zda vůbec lze článek uložit a zveřejnit v otevřeném repozitáři (autoarchivovat). Podmínky jsou zpravidla stanoveny v licenční smlouvě uzavřené s vydavatelem (často nazýváno jako License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement).
Pokud licenční smlouva nebyla uzavřena, podívejte se po autoarchivační politice:
na webových stránkách časopisu/vydavatele;
do služby SHERPA/RoMEO
Co lze dělat, když vydavatel autoarchivaci neumožňuje? Můžete vydavatele požádat o uzavření dodatku k licenční smlouvě. Vzorový formulář naleznete např. na webu Evropské komise, SPARC, Scholar’s Copyright Addendum Engine nebo českou verzi na stránkách OpenAIRE.
Článek můžete publikovat tradičním způsobem v uzavřeném časopisu (dostupném za předplatné) nebo v časopisu s otevřeným přístupem.
Při ukládání a zpřístupňování článku v repozitáři je nutné se řídit podmínkami stanovenými vydavatelem (viz uzavřená licenční smlouva nebo autoarchivační politika časopisu/vydavatele).
Autoarchivační politika především stanovuje:
Ve smlouvě vydavatel může stanovit, jakou verzi článku je autor oprávněn otevřeně zpřístupnit. U vědeckých článků rozlišujeme tyto tři typy verzí:
preprint = submitted version; verze článku, kterou autor zasílá redakci, tzn. před recenzním řízení
postprint = accepted version; verze článku po zapracování připomínek a úprav z recenzního řízení
vydavatelská verze = published version; článek v podobě, v jaké vyšel v časopisu (se stránkováním, přiděleným DOI, v designu časopisu)
Kvůli exkluzivitě distribuce obsahu může vydavatel stanovit časové embargo na zveřejnění. V takovém případě je možné článek do repozitáře uložit, ale k otevřenému zveřejnění může dojít až po uplynutí stanoveného období.
Vydavatel může stanovit, ve kterém typu repozitáře lze článek autoarchivovat:
institucionální = repozitář určité organizace, který zpravidla umožňuje ukládat a zpřístupňovat výsledky pouze členům dané organizace
příklad: Repozitář Univerzity Karlovy (více informací lze nalézt v samostatné sekci)
oborový = repozitář zaměřený na určitý obor nebo oblast, zpravidla umožňuje ukládat a zpřístupňovat výsledky buď členům dané oborové komunity nebo příslušné sdružující organizace
příklad: arXiv.org nebo Pubmed Central
multioborový = repozitář bez omezení oborem či příslušností k určité organizaci
příklad: Zenodo
V krajním případě vydavatel umožňuje zveřejnit článek pouze na osobních stránkách autora – nejedná se však o preferovaný způsob, neboť na klasických webových stránkách není zajištěna dlouhodobá ochrana a dostupnost.
Pro nalezení vhodného repozitáře ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury můžete využít databázi otevřených repozitářů OpenDOAR (Directory of Open Access Repositories) nebo evropskou platformu OpenAIRE.
Sídlo, fakturační a korespondenční adresa:
Univerzita Karlova
Ústřední knihovna
Ovocný trh 560/5
116 36 Praha 1
Česká republika
Adresa pracoviště:
José Martího 2 (2. patro)
160 00 Praha 6
Telefonní kontakty: na této stránce
E-mail: openscience@cuni.cz
Web: openscience.cuni.cz
