Aktuality a články

Den první: od dat...

První den školení uvedl datový novinář Českého rozhlasu, Jan Cibulka, příspěvkem o otevřených výzkumných datech, ve kterém sdílel své zkušenosti z novinářské praxe a věnoval se také výhodám sdílení výzkumných dat například v souvislosti s důvěryhodností výzkumu nebo občanskou vědou. 

Aby bylo možné výzkumná data smysluplně sdílet (a nejen proto), je třeba o ně řádně pečovat. Druhá přednáška s názvem Správa výzkumných dat se proto zaměřila především na práci s daty v průběhu výzkumného projektu s důrazem na zpracování plánu správy dat (data management plan, DMP). Součástí bylo jak teoretické představení jednotlivých částí DMP, tak také praktická ukázka jejich zpracování a představení nástroje DMPonline, ve kterém je možné plán správy dat vytvořit. Krátké hlasování v průběhu přednášky ukázalo, že praktickou zkušenost s tvorbou DMP měla jen malá část účastníků a zároveň si většina účastníků uvědomovala, že mají prostor pro zlepšení své práce s daty. Doufáme, že tato přednáška ukázala, jak lze využít data management plán pro usnadnění a zefektivnění práce s daty.

Obr.: Výsledky ankety mezi účastníky

První odpolední blok se věnoval praktické ukázce nástrojů pro správu výzkumných dat a oborových datových repozitářů. Nejprve byl představen nástroj Open Science Framework pro organizaci projektu, který umožňuje začlenit principy otevřené vědy do všech fází výzkumného projektu. Účastníky školení zaujala obzvlášť možnost předregistrace výzkumného projektu a publikační formát registered reports. Následovala ukázka nástroje Data Stewardship Wizard pro tvorbu data management plánů. Účastníci tak měli možnost porovnat dva typy nástrojů pro tvorbu DMP a vybrat si, který by jim při práci vyhovoval více. Závěrem tohoto bloku byly představeny dva oborové repozitáře, LINDAT/CLARIAH-CZ a Český sociálněvědní datový archiv, kde přednášející seznámili účastníky s výhodami sdílení výzkumných dat prostřednictvím právě oborových repozitářů. 

Na ukázky oborových repozitářů navazovala přednáška o sdílení výzkumných dat, jejímž podtitulem a mottem bylo “as open as possible, as closed as necessary” - tedy sdílení dat v co největším možném  rozsahu, ale zároveň uzavření toho, co sdílené být nemůže. Přednáška se věnovala podrobně principům FAIR, dále pak motivaci pro sdílení dat a možným způsobům sdílení jako jsou oborové repozitáře nebo datové časopisy (data journals).

Po sdílení dat následovala přednáška s názvem EU quō vādis, ve které Ing. Janíček představil open science v kontextu evropské politiky. Zmíněna byla například Evropská datová strategie, její cíle a prostředky, kterými jich bude možné dosáhnout, jako je vytvoření infrastruktury, zajištění vzdělání nebo také možné změny v hodnocení vědy tak, aby byla podpořena otevřenost. Druhá část přednášky se pak věnovala především evropské datové infrastruktuře European Open Science Cloud (EOSC) pro ukládání a zpřístupňování dat s využitím principů FAIR. 

Během další praktické přednášky RNDr. David Antoš, Ph.D. představil služby e-infrastruktury CESNET s důrazem na datová úložiště. Členové akademické obce UK mohou využít například službu FileSender pro jednorázové zasílání velkých souborů, službu ownCloud pro synchronizaci a sdílení dat a další. Na závěr přednášky pak byl představen připravovaný Open Access repozitář pro publikace a chystaný projekt na repozitář pro výzkumná data.

První den školení byl zakončen představením možností podpory v oblasti open science na Univerzitě Karlově. Bylo představeno Centrum pro podporu open science a služby, které nabízí, a také rektorátní DMP skupina, která se podílí na strategickém rozvoji správy výzkumných dat na UK a nastavení systému podpory vědců při správě dat a tvorbě data management plánů. Následovala diskuze, během které účastníci projevili o služby Centra zájem a ptali se především na otázky týkající se poplatků za open access publikování (tzv. APC), jako například možnosti využití slev či zda-li univerzita plánuje zřídit fond na APC poplatky.

Den druhý: … k publikaci

Druhý den školení zahájil úvodním slovem prorektor pro vědeckou činnost prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., který mimo jiné zdůraznil potřebu otevřenosti ve vědě a vyjádřil svou podporu činnostem Centra pro podporu open science.

Následovala přednáška garantky open access Centra, která účastníky provedla světem publikačního režimu open access, jeho základními principy a koncepty. Účastníci této příležitosti využili a ptali se mimo jiné na výhody a nevýhody zveřejňování článků na vědeckých sociálních sítích jako je ResearchGate nebo Academia.edu a velkým tématem bylo financování zlaté cesty open access a výdaje na publikační poplatky, nebo potenciální centrální dohody s vydavateli.

Po úvodu do problematiky open access následovala přednáška shrnující „open“ podmínky poskytovatelů financí na vědu a výzkum na národní i mezinárodní úrovni. Byla představena open science politika rámcového programu Evropské komise (EK) Horizont 2020 a jeho navazující verze Horizon Europe. Pozornost byla věnována i českým grantovým agenturám a nastínění pravděpodobného vývoje v souvislosti s transpozicí Evropské směrnice 2019/1024 o otevřených datech do českého práva, která bude mít vliv na zveřejňování výzkumných dat z projektů hrazených z veřejných prostředků. Prostor pro diskuzi byl vyplněn dotazy týkajícími se platformy OpenAIRE či uznatelnosti nákladů na publikační poplatky open access po skončení doby trvání projektu.

V druhé polovině dne představila univerzitní specialistka open access tzv. predátorské praktiky ve vědeckém publikování. Přednáška Predátoři ve vědě: jak se nenechat nachytat účastníky upozornila na rizika publikování v nedůvěryhodných predátorských časopisech a účasti na tzv. predátorských vědeckých konferencích. Bylo představeno plno konkrétních příkladů charakteristik těchto nekalých praktik a způsobů zhodnocení legitimity vydavatele či organizátora. V rámci přednášky proběhly také tři ankety zaměřené na sdílení osobních zkušeností účastníků s predátory ve vědecké komunikaci. 

Obr.: Výsledky ankety mezi účastníky

Z výsledků hlasování je patrné, že se autoři a vědci Univerzity Karlovy s tzv. predátory spíše setkávají a zejména ve spojitosti s časopisy a vydavatelstvími se jedná o známý pojem. Již v průběhu přednášky se v chatu konferenční místnosti rozpoutala debata, kde účastníci sdíleli osobní zkušenosti s tímto rizikovým jevem. Jednoznačně se tedy ukázalo, že se jedná o téma, kterému je třeba věnovat zvýšenou pozornost.

Open science a právo

Série školení byla zakončena dvěma příspěvky s právním zaměřením. Přednášející Mgr. Matěj Machů, Ph.D. a JUDr. Daniela Králíková, Ph.D. se v první části věnovali problematice autorskoprávní, obecným otázkám rozsahu a limitů autorskoprávní ochrany z pohledu autorů děl a otázkám zaměstnaneckých děl zejména v kontextu UK. Přednáška nabídla vhled do autorskoprávního minima, definovala, kdo je a není autorem a spoluautorem a co rozumíme autorským dílem. Účastníci školení v průběhu prezentace pokládali řadu otázek. Týkaly se zejména autorských a zaměstnaneckých děl a jejich možností licencování, jak je to s nárokováním zaměstnaneckého díla u autora se dvěma afiliacemi či možností zneplatnění smlouvy s vydavatelstvím.  

Závěrečná přednáška se věnovala právu ve vztahu k otevřeným výzkumným datům. Opět byla účastníkům nabídnuta základní definice tohoto pojmu a byly představeny všechny výzvy, které tzv. open data představují. Dotazy, které zazněly, se opět úzce týkaly praxe výzkumných pracovníků na UK, kupř. kdo je autorem dat při jejich naměření v univerzitní laboratoři, kdo formálně může data zveřejňovat v režimu OA v rámci projektů z rámcového programu Horizont 2020, jak je to s modifikací dat starších 15 let apod.  

Pestrost obou diskuzí ukázala, nakolik je autorskoprávní problematika ve vztahu k open science pro vědce na UK aktuální. Centrum pro podporu open science tuto potřebu již dlouhou dobu vnímalo a reagovalo na ni zřízením nové pracovní pozice v rámci Centra, a to právníka se specializací na open science. Nová kolegyně se k nám přidala v únoru 2021 a dotazy autorskoprávního charakteru ve spojitosti s otevřenou vědou jí mohou zaměstnanci a studenti UK zasílat na openlaw@cuni.cz. 

Závěrem

Na závěr bychom chtěli velmi poděkovat všem našim externím školitelům, díky kterým jsme účastníkům mohli nabídnout praktické ukázky nástrojů pro práci s daty a přednášky zaměřené na právní problematiku. Velké díky patří samozřejmě i všem účastníkům, kteří se po celé dva dny aktivně zapojovali do diskuze a doplnili tak teoretické informace z přednášek o vlastní zkušenosti z praxe. A v neposlední řadě bychom chtěli poděkovat také panu prorektorovi pro vědeckou činnost, prof. RNDr. Janu Konvalinkovi, CSc., že laskavě převzal záštitu nad touto akcí a ujal se zahájení druhého dne školení.  

Těšíme se, že se s vámi setkáme na některé z dalších akcí, které bude Centrum pořádat.

Série školení pro akademické a výzkumné pracovníky Univerzity Karlovy byla podpořena projektem OP VVV Rozvoj kapacit pro výzkum a vývoj UK II, reg. č.: CZ.02.2.69/0.0/0.0/18_054/0015222.