Centrum pro podporu open science UK 14. května 2020 spustilo dotazníkové šetření za účelem prvního zmapování povědomí o publikačním modelu otevřeného přístupu (open access, OA) na Univerzitě Karlově a seznámení se s názory vědecké komunity. Ačkoliv je toto téma velice obsáhlé, dotazníkové šetření se zaměřilo především na formy podpory na UK, zlatou cestu open access a obecný postoj akademiků pro případné zacílení propagace a vzdělávacích aktivit. A co jsme se dozvěděli?
Dotazník potřeb vědecké komunity v oblasti open access na Univerzitě Karlově zodpovědělo 572 respondentů. Nejvíce respondentů (31 %) působí v oblasti přírodních věd (konkrétně v biologických a fyzikálních). Dotazník byl distribuován dvojjazyčně, v českém a anglickém jazyce. Nejvíce odpovědí v anglickém jazyce bylo obdrženo od respondentů z oblasti společenských věd (49 %), zastoupení anglicky mluvících bylo však velice nízké, představující pouze 6 % z celkového počtu odpovědí. Nelze říci, že by to znamenalo, že zahraniční studenti a zaměstnanci UK jevili menší zájem o problematiku open access. Domníváme se, že cizinci na UK nejsou obeznámeni se stejnými informačními kanály, jako jejich česky hovořící spolužáci a kolegové.
Téměř 60 % respondentů již mělo zkušenost s publikováním vědeckého článku v režimu open access, což naznačuje, že dotázaný vzorek výzkumníků na UK ve svých odpovědích reflektoval přímé osobní zkušenosti. Přitom téměř pro polovinu dotázaných (47 %) není open access rozhodujícím faktorem.
U otázky, zda respondent plánuje publikovat v režimu open access, se výsledná data téměř plně shodují napříč oblastmi výzkumu; necelá polovina dotázaných publikovat v režimu open access plánuje, odmítavě se k možnosti OA publikování staví přibližně 6 % respondentů.
Proč plánujete publikovat v režimu OA?
|
Ze 48 % respondentů, kteří údajně plánují publikovat v režimu open access, jich nejvíce uvedlo jako důvody pro volbu tohoto režimu snahu o větší informační dopad jejich práce a předpoklad, že open access bude v budoucnu zaveden do běžné praxe. Pro 6 % respondentů, kteří publikovat v režimu open access neplánují, jsou hlavními důvody špatná reputace open access v jejich oboru, nemožnost takové publikování financovat a obavy z predátorských časopisů.
Skutečnost, že open access pro mnohé není při publikování rozhodujícím faktorem, nás přivádí k otázce, co autoři považují za skutečně důležité.
Dle odpovědí z tohoto dotazníkového šetření byly nejdůležitějšími faktory relevance časopisu pro vědeckou komunitu, jeho vysoká kvalita a prestiž a skutečnost, že časopis vychází v anglickém jazyce. Čeština jako jazyk, ve kterém je časopis vydáván, je dle většinového názoru našich respondentů zcela irelevantní.
Dalším z významných faktorů je aktuální nastavení systému hodnocení vědeckých výstupů, který odráží respondenty zmíněnou potřebu zahrnout OA do hodnocení vědy pro jeho snazší přijetí a implementaci.
Dosavadní podpora publikování v režimu open access na pracovištích UK se dle odpovědí výrazně liší. Zatímco 363 respondentů (63 %) odpovědělo, že jejich pracoviště žádnou formu podpory OA nenabízí, 104 (18 %) uvedlo, že podpora na jejich pracovišti existuje a často se jedná o finanční kompenzaci poplatků.
Jak podporuje Vaše pracoviště publikování v režimu OA?
|
Právě finanční podpora kupř. ve formě fondu na gold open access nebo slevy na publikační poplatky (aktuální nabídku slev naleznete na stránkách Centra) se ukázaly být respondenty nejžádanějšími. Pouze v oblasti humanitních věd a umění by respondenti ještě více ocenili individuální podporu při procesu publikování. O existující metodické podpoře, kterou na UK nabízí síť fakultních koordinátorů open access, nevědělo 86 % dotázaných.
Mimo předvolené formy očekávané podpory respondenti často vyzdvihovali nutnost vyjednávání výhodnějších podmínek publikování v OA s velkými vydavateli a zapojování Univerzity Karlovy do konsorcií OA časopisů, čímž by byla posílena výše zmíněná finanční podpora. Z volných odpovědí mimo jiné vyplývá potřeba zahrnout OA do hodnocení vědy.
Právě hodnocení vědy ve vztahu k publikování v režimu open access patří mezi oblasti, o kterých by se respondenti chtěli dozvědět více. Dalšími populárními tématy byly otevřené časopisy a predátoři ve vědeckém publikování.
Téma predátorských časopisů a vydavatelství je žádáno zejména mezi respondenty z oblasti výzkumu společenských a lékařských věd. Z výsledků dotazníku vyplynula potřeba autorů vidět ukázky predátorských časopisů a dostat doporučení na konkrétní prověřené časopisy. To je nicméně složitější, než se může na první pohled zdát, jelikož je svět vědeckých časopisů dynamický a z kvalitního časopisu se, kupř. vinou přesunu pod jiného vydavatele, může stát titul s nízkou kvalitou redakční práce a naopak. Z tohoto důvodu si Centrum pro podporu open science klade za cíl metodicky vést autory k tomu, aby sami uměli posoudit důvěryhodnost časopisu či vydavatele. Studentům a akademikům v tom může pomoci nově vzniklý online kurz Open access na UK – Jak publikovat otevřeně?, ve kterém mimo jiné naleznou tipy, jak si vydavatele prověřit.
Osvětová mezinárodní událost Týden otevřeného přístupu (Open Access Week, OAW - celosvětově pořádaná od roku 2007, UK se pravidelně zapojuje od roku 2015) není dle výsledků dotazníku mezi zaměstnanci a studenty UK známá. Napříč oblastmi výzkumu průměrně 40 % dotázaných nevědělo, co je to Týden otevřeného přístupu, zatímco přibližně stejný počet z nich tuto událost znalo, ale nevědělo o zapojení Univerzity Karlovy. Tuto skutečnost naznačuje i to, že vzdělávací aktivitu na téma open access někdy absolvovalo pouze 16 % dotázaných.
Tento fakt logicky vede k tomu, že 51 % respondentů si není jistá, zda by se aktivit pořádaných v rámci OAW zúčastnilo, jelikož nemají představu o tom, co OAW obnáší. 24 % respondentů by se aktivit OAW nezúčastnilo. Často opakujícím se motivem u záporných odpovědí bylo časové vytížení, ale také nesouhlas se současnými praktikami některých vydavatelství a považování publikačního modelu open access za chybný směr vědecké komunikace. Ať už respondent znal či neznal tuto osvětovou akci, největší teoretický zájem by byl o přednášky, workshopy a webináře, přičemž zájem by byl silně podmíněný zvolenými tématy k diskuzi.
O jaké aktivity v rámci Týdne otevřeného přístupu byste měl/a zájem?
|
Prováděné dotazníkové šetření bylo první snahou o zmapování situace v souvislosti s publikačním modelem open access mezi vědeckou komunitou UK. Získaná data napomohla Centru pro podporu open science identifikovat konkrétní potřeby vědeckých pracovníků v této oblasti ale i problémy, se kterými se při své vědecké práci potýkají. Jak pozitivní, tak i negativní ohlasy a názory na open access mohou pomoci nasměrovat budoucí ubírání Centra a zhodnotit jeho dosavadní činnosti. Výsledky šetření jsou kupř. jasným impulzem k větší propagaci sítě fakultních koordinátorů open access a jejich služeb (Znáte svého fakultního koordinátora open access?), stejně tak jako ke snaze o vyjednání podpory open access u vedení univerzity a grantových agentur.
Jak bylo již zmíněno, dotazník se nezaměřoval na zelenou cestu open access (tj. uložení verze článku do otevřeného repozitáře), nicméně v Centru pro podporu open science věříme, že se tomuto způsobu OA publikování dostane větší pozornosti, jakmile bude spuštěný institucionální repozitář UK, na jehož zprovoznění nyní intenzivně pracuje Ústřední knihovna s Ústavem výpočetní techniky.
Shrnutí připravila Šárka Grofová, univerzitní specialistka open access
Sídlo, fakturační a korespondenční adresa:
Univerzita Karlova
Ústřední knihovna
Ovocný trh 560/5
116 36 Praha 1
Česká republika
Adresa pracoviště:
José Martího 2 (2. patro)
160 00 Praha 6
Telefonní kontakty: na této stránce
E-mail: openscience@cuni.cz
Web: openscience.cuni.cz