Dne 5. 1. 2023 nabyl účinnosti nový zákon č. 429/2022 Sb., který rozsáhle novelizuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon. Novelou byla do českého právního řádu transponována směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (dále jen „směrnice”). V médiích nejdiskutovanější novinkou je bezesporu zakotvení nového práva vydavatele tiskové publikace na přiměřenou odměnu za udělení oprávnění k jejímu užití ze strany poskytovatelů služeb pro sdílení obsahu online, jako je např. Google, Twitter nebo Facebook. Novela však přináší i zcela nové zákonné licence, tedy výjimky z autorského práva, které se mohou významně dotknout akademického života. Je to jednak výjimka pro užití díla při digitální výuce, jednak dvě výjimky pro automatizovanou analýzu textů nebo dat.
S rostoucím množstvím informací dostupných v prostředí internetu přestává být v lidských možnostech osobně pročíst veškeré relevantní informace k určitému tématu. S ohledem na to nabývá na významu automatizovaná analýza textů a dat neboli text and data mining (také známo pod zkratkou TDM), a to jak v komerční, tak v neziskové sféře. Novela autorského zákona si klade za cíl odstranit (či alespoň zmírnit) právní nejistotu ohledně rozsahu, ve kterém je možné texty a data takto vytěžovat.
V první řadě novela přináší samotnou definici automatizované analýzy textů nebo dat. Zákon v zásadě přebírá definici ze směrnice, když text and data mining definuje jako automatizovanou analýzu textů nebo dat v digitální podobě, prováděnou za účelem získání informací, zahrnujících mimo jiné vzory, tendence a souvztažnosti. . Autorský zákon pak nově zakotvuje dvě samostatné výjimky, a to jednak výjimku obecnou, jednak výjimku speciální, aplikovatelnou při vědeckém výzkumu.
Obecná TDM výjimka (§ 39c autorského zákona)
Podle této nové zákonné licence je každý oprávněn ke zhotovení rozmnoženiny díla za účelem automatizované analýzy textů nebo dat, avšak současně zákon pro toto oprávnění stanovuje i omezující podmínky: takto pořízenou rozmnoženinu je nutné uchovat pouze po dobu nezbytnou pro účely této automatizované analýzy. Autorský zákon zde také ponechává autorům možnost výslovně si vyhradit možnost vytěžování, a tedy ostatní z této možnosti vyloučit.
Speciální TDM výjimka pro vědecký výzkum (§ 39d autorského zákona)
S ohledem na význam automatizované analýzy textů nebo dat pro výzkumnou činnost pak byla nově zakotvena speciální zákonná licence k rozmnožování díla pro účely automatizované analýzy textů nebo dat k vědeckému výzkumu. Na základě této výjimky lze provádět automatizovanou analýzu textů nebo dat pouze za účelem vědeckému výzkumu. Zákon dále omezuje i okruh osob oprávněných z této licence - této zákonné výjimky můžou za splnění podmínek autorského zákona využít pouze instituce věnující se v rámci své činnosti vědeckému výzkumu: vysoké školy, instituce kulturního dědictví a takové právnické osoby, jejich hlavní činností je vědecký výzkum. Posledním velkým rozdílem oproti obecné TDM výjimce jsou podmínky uchování rozmnoženin zhotovených při automatizované analýze. Ty lze pro účely vědeckého výzkum, a to včetně ověření výsledků výzkumu, uchovat s vhodnou úrovní zabezpečení na neomezenou dobu.
Tato nová zákonná výjimka si klade za cíl vnést vyšší právní jistotu co do možností užití cizích autorských děl v rámci výuky probíhající digitálně, zejména pak v rámci e-learningu. Dosud totiž bylo sporné, zda lze pojem „e-learning” podřadit pod pojem „vyučování”, a tedy zda lze při e-learningu aplikovat zákonnou licenci podle § 31 odst. 1 písm. c) autorského zákona, dle které lze dílo užít pro ilustrační účel při vyučování. Tuto nejasnost tedy nová zákonná výjimka odstraňuje.
Co přesně nová zákonná výjimka říká? Předně stanoví, že vysoká škola nezasáhne do autorského práva, „užije-li na vlastní odpovědnost digitálně dílo při vyučování pro ilustrační účel”. Zároveň autorský zákon stanoví další podmínky takového užití díla; předně musí jít vždy o užití nekomerčního charakteru, dále k němu musí docházet buď v samotných prostorách školy nebo v rámci zabezpečeného elektronického prostředí, kam mají přístup pouze vyučující a studující. Konečně, při takovém užití musí být uvedeno jméno autora, název díla a pramen, je-li to možné.
Autorský zákon v § 31a také stanoví, na která autorská díla se tato výjimka nevztahuje; jde jednak o vydaný notový záznam hudebního či hudebně dramatického díla, jednak o díla určená primárně pro vzdělávací účely. Zde zákon upřesňuje, že dílem primárně určeným pro vzdělávací účely se rozumí dílo, kterému byla udělena schvalovací doložka podle školského zákona, a jiné takové učebnice nebo učební texty.
Sídlo, fakturační a korespondenční adresa:
Univerzita Karlova
Ústřední knihovna
Ovocný trh 560/5
116 36 Praha 1
Česká republika
Adresa pracoviště:
José Martího 2 (2. patro)
160 00 Praha 6
Telefonní kontakty: na této stránce
E-mail: openscience@cuni.cz
Web: openscience.cuni.cz