Aktuality a články

Open Science na Univerzitě v Gentu

Politika otevřené vědy na univerzitě je aktuálně regulována Berlínskou deklarací o otevřeném přístupu (2003), Sanfranciským prohlášením o hodnocení výzkumu (DORA, podepsáno v roce 2020) a programy CESAER (Horizon Europe 2020). Univerzita rozvíjí otevřenou vědu i svým zapojením do národních (Vlámská meziuniverzitní pracovní skupina pro RDM; Open Access Belgium, Flemish OS Board) a mezinárodních projektů (OpenAire, EOSC Pillar, EOSC Future, EUA, CESAER, SPARC Europe), k nimž spadají i jednotlivé pracovní skupiny (vedle toho též skupina zaměřená na Mezinárodní skupinu týdne open access či na vlámský program open science), a v jejichž souladu jsou tyto aktivity rozvíjeny. Do budoucna by univerzita chtěla tyto aktivity sjednotit a vytvořit jediný vědecký tým, který by je zaštiťoval (jednotné strategie, vytvoření mezifakultních výborů a pracovních skupin).

V budoucnu se univerzita chce zaměřit na efektivní podporu Open Access iniciativ. Pro toto směřování byl na univerzitě navrhnut tzv. checklist, v němž dominuje 6 témat, na kterých se již v současnosti pracuje a v budoucnosti budou nadále rozvíjeny (otevřený obsah, pracovní modely, otevřená infrastruktura, kvalita a peer-review, udržitelnost obsahu, inovace). Každé z těchto 6 témat je hodnoceno na 3 úrovních - každá úroveň je představována skupinou kritérií:

1) rozhodná (crucial) kritéria – pokud nejsou naplněny, je taková iniciativa zrušena, např. pochybné recenzní řízení, pochybný vydavatel, APCs

2) důležitá (important) kritéria - např. neziskovost, strategie zachování obsahu, dobré PID

3) podpůrná (supporting) kritéria – plusová kritéria, která nejsou zcela nezbytná, ne každá iniciativa je může mít, např. APIs, otevřené recenzní řízení

V současné době se zabývají také zhodnocením efektivity stávajícího sponzorství a nových iniciativ (v zájmu knihovny i dle jiné poptávky).

Open access

První politiku týkající se otevřeného přístupu zavedla Univerzita v Gentu již v roce 2010. Tato politika požaduje po autorech registrování a vložení plného textu publikace (článek, kapitola v knize, dizertační práce atd.) do univerzitního repozitáře, kde jsou tyto texty zpřístupněny v rámci univerzity a volitelně je také možné je zpřístupnit v režimu open access. Zástupci univerzity u repozitáře hodnotili pozitivně některé jeho funkce, zejména archivaci, přístupnost, snadné vyhledávání. Dále z jejich pohledu má existence repozitáře pozitivní vliv na šíření a viditelnost služeb a dění v knihovně v rámci univerzity, využitelnost pro výzkum, možnost exportování a integrování dat, reporting, přizpůsobitelnost a vývoj repozitáře přímo na univerzitě.

Univerzita se zaměřuje především na podporu diamond open access. Neznamená to, že by na univerzitě nevznikaly publikace v režimu gold open access. Tuto cestu otevřeného přístupu však nepovažují za férovou a finančně ji nepodporují. Knihovna podporuje open access iniciativy ročně částkou € 15-20 000 a má vypracovaný podrobný checklist, podle kterého postupuje při rozhodování, jakou aktivitu podpořit. Checklist se opírá o tři základní principy stanovené knihovnou (iniciativa má naplňovat potřeby vědecké komunity, dodržuje principy spravedlivosti, rozmanitosti a inkluzivity a vědecké poznatky jsou veřejné) a zároveň o principy obsažené v různých deklaracích, které univerzita přijala.

Research data

Třetí přednáška se zabývala správou výzkumných dat (Research data management at Ghent University). Zazněly obecné informace o historii RDM na univerzitě (první diskuse na Fakultě psychologie 2013, vznik pracovní skupiny v roce 2014, plán politiky pro integritu výzkumu v roce 2015, 2017: přihlášení k Evropskému kodexu ALLEA, 2018: institucionální plán RDM). V rámci správy výzkumných dat univerzita rozlišuje mezi úrovní institucionální a úrovní národní (vlámská) s oporou o zahrnutí otevřeného přístupu do belgického práva (2018: autorské právo na zveřejněné práce, platí i zpětně). Revidováním vlámských výzkumnických práv (2019) vznikl požadavek rychlého zpřístupnění vědeckých dat s možností uzavřenosti dle potřeb. Na úrovni institucionální se zaměřují na utváření politiky RDM Framework (politika správy dat, zásady pro nakládání s daty, etika praxe, FAIR, sdílená odpovědnost, centrální správy, dokumentace a uchovávání dat po dobu minimálně 5 let, vědecká integrita) a přípravu implementace této politiky (RDM Roadmap): rozvoj služeb instituce, technická a lidská infrastruktura, sebehodnocení, podpora RDM, DMP, aktivní RDM, dlouhodobost, naplňování politických plánů, otevřenost, publikování, podpora. Na úrovni národní jde pak především o formování meziuniverzitní pracovní skupiny a tzv. RDM White Paper. U studentů doktorského studia univerzita od akademického roku 2020/2021 vyžaduje dle univerzitního kodexu vzdělávání plán správy dat DMP. Tímto krokem se od studentů očekává, že budou správě dat z výzkumu věnovat náležitou pozornost ve všech jeho fázích (dle šablony FWO, šifrování dat, aplikace pro přepis a dokumentaci dat NVivo, a plánovacího nástroje DMPonline.be).

Nejnovější politika open science na této úrovni usiluje o větší harmonizaci napříč poskytovateli výzkumu a obecnými směry uplatňovanými v rámci otevřené vědy. Pro účely rozvoje vznikla i pracovní skupina RDM support, která slouží jednak jako znalostní a komunikační centrum, ale také jako služba poskytující profesionální podporu pro správu výzkumných dat. Aktivity v rámci RDM support jsou inspirovány holandským modelem data stewardů. Představitelé univerzity tyto pozice představovali jako nový druh datového profesionála pro podporu výzkumníků s RDM, který v rámci své pozice sdružuje informační a manažerské schopnosti. Ačkoliv data stewardi sídlí přímo v knihovně, tak nejde čistě o centrální jednotku, jejich pozice se nachází spíše mezi centrální a fakultní úrovní. Jejich práce spočívá především v podávání informací, sledování stavu infrastruktury správy dat a naplňování RDM politiky a strategií úrovní a mezi jejich hlavní úkoly patří podávání informací, sledování stavu infrastruktury správy dat a naplňování RDM politiky a strategie (DMPonline.be). Mezi další činnosti patří správa webových stránek OSF for UGent, které slouží jako platforma pro dokumentaci, sdílení výzkumných projektů, průvodců, odkazů na videa (např. Youtube kanál UGent Data Stewards) a jiných materiálů.

Univerzita v Gentu nemá vlastní datový repozitář, avšak uvažuje o vytvoření systému „DataVault“ pro data, která nemohou být uložena do externího repozitáře (např. citlivá data, příliš objemná data apod.).