Jak sdílet výzkumná data ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Výzkumná data je možné sdílet mnoha různými způsoby. Častou, avšak nepříliš vhodnou metodo výzkumných dat je jejich zasílání e-mailem na vyžádání. Tento postup jednak komplikuje pří pro uživatele a jednak zatěžuje samotného autora dat, který musí žádosti o poskytnutí dat vyřizovat. Kromě toho hrozí také riziko, že vědec o svá data přijde například v důsledku s kde jsou data uchovávána, či vlivem lidské chyby, nebo v případě, že od doby publikace člá delší doba, nebude schopen přesně určit, který soubor byl pro analýzu dat použitý. Sdílení prostřednictvím e-mailu také neumožňuje uživateli data řádně citovat. Proto je vhodnější z sdílení. Následující část se věnuje třem možným metodám sdílení výzkumných dat: 1.Doplňující materiály k publikovanému článku (Supplementary Material) 2.Prostřednictvím datového repozitáře  3.Publikace v datovém časopise  ****************************************************************************************** * Doplňující materiály k vědeckému článku ****************************************************************************************** Některá vydavatelství nabízí možnost přiložit k článku doplňující materiály (Supplementary Autoři takto mohou k článku přiložit například podkladová data nebo skript, který použili dat, a vydavatel tyto materiály následně publikuje online a k článku přidá odkaz. Rozhodne možnost, mějte na paměti, že pokud se nejedná o open access publikaci, pak v takovém přípa majetková práva přejít na vydavatele. Další nevýhodou tohoto modelu je, že čtenáři nebudou využít a nebude možné dataset citovat nezávisle na publikaci.  Tento způsob zveřejňování dat může být vhodný například pokud se jedná o rozsáhlejší tabul hodnotami, která by byla součástí článku, ale je příliš rozměrná, než aby se vešla na strá Pro jiný typ dat je vhodnější publikování prostřednictvím datového repozitáře a přiložení sadu k článku. ****************************************************************************************** * Datové repozitáře ****************************************************************************************** Nejvhodnějším způsobem, jak uchovat svá data – ať už se rozhodnete je otevřít či nikoli – do datového repozitáře.  Abyste zvýšili pravděpodobnost, že vědci z oboru vaše data najdou, je vhodné uložit svá da do oborového repozitáře. Výhodou oborových repozitářů je, že sdružují výzkumné pracovníky konkrétního vědního oboru, kteří mezi sebou svá data sdílejí, a také, že se snáze přizpůso daného oboru, například pokud se jedná o typ dat, která se v daném oboru produkují. Příkla oborového repozitáře je LINDAT/CLARIAH-CZ [ URL "https://lindat.mff.cuni.cz/repository/xml lingvistická data a nástroje, který je provozovaný na Ústavu formální a aplikované lingvis Při výběru vhodného oborového repozitáře je dobré dbát oborových zvyklostí – můžete se zep kolegů, kam data ukládají, nebo využít mezinárodní registr datových repozitářů re3data.org www.re3data.org/"]  (Registry of Research Data Repositories).  Pokud se vám nepodaří najít vhodný oborový repozitář, můžete využít obecné repozitáře (tak které ukládají data bez ohledu na oborové zaměření. Mezi nejpoužívanější obecné repozitáře [ URL "https://zenodo.org/"] , Figshare [ URL "https://figshare.com/"] nebo Dryad [ URL "h datadryad.org/stash/"] . Pro porovnání obecných repozitářů můžete využít tuto srovnávací t "http://doi.org/10.5281/zenodo.3946720"] . Při výběru vhodného repozitáře si také zjistěte následující:  • Přidělí repozitář vašim datům perzistentní identifikátor (např. DOI)? Díky perzistentním jsou vaše data snáze vyhledatelná a citovatelná.  • Je repozitář důvěryhodný/certifikovaný? U certifikovaných repozitářů máte větší jistotu, data dobře postaráno.  • Poskytuje vybraný repozitář otevřený přístup k uloženým datům? Pokud chcete svá data sdí pak je toto klíčová informace.  • Opatří repozitář vaše data licencí? Uvádí jasné podmínky, za jakých lze data uložená v repozitáři využívat? Je důležité, aby uživatelé vašich dat věděli, jak s nimi mohou na • Poskytne repozitář pro vaše data úvodní stránku s metadaty? Metadata pomohou ostatním da zjistit, co je to za data, a také jak je citovat.  • Umožňuje repozitář verzování? Pokud svůj dataset aktualizujete, můžete jej nahrát jako n původnímu datasetu. Nový dataset dostane přidělený svůj vlastní identifikátor a uživatel jaká je nejnovější verze nebo jaká verze byla použita v původní studii.   Na portálu re3data.org můžete některé z těchto informací snadno ověřit. U každého záznamu v pravém horním rohu sérii piktogramů, které vám prozradí například, zdali repozitář použí perzistentní identifikátory, je otevřený, nebo zdali je certifikovaný. Bližší informace pa po rozkliknutí záznamu nebo přímo na stránkách daného repozitáře.  Tento způsob zveřejňování dat je vhodný jak pro samostatné datové sady, tak pro sdílení po k publikovaným článkům. Publikujete-li podkladová data k článku, nezapomeňte k němu připoj data, nejlépe formou persistentního (trvalého) identifikátoru (např. DOI). ****************************************************************************************** * Datové časopisy ****************************************************************************************** Datové časopisy odráží model klasického vědeckého publikování prostřednictvím článku a kom dat v repozitáři s publikováním datového článku (také tzv. data paper, data descriptor, da článek je analogický s tradičními vědeckými publikacemi, lze jej citovat a také je možné j (systém pro vykazování tvůrčí činnosti na UK). Datové články mohou mít různou strukturu dle požadavků jednotlivých časopisů, avšak základ že popisují určitý online dostupný dataset, nikoli analýzu na něm provedenou. Článek by mě informace o tom, co je to za data, kdy, kde a jakým způsobem vznikla atd., a také by měl o na daný dataset (nejlépe prostřednictvím trvalého identifikátoru jako je DOI). Obecně by v data samotná uchovávat, ta by měla být uložena v důvěryhodném otevřeném datovém repozitáři byla k dispozici i tehdy, je-li k článku omezený přístup. Tak jako u klasických publikací, i datové časopisy provádí standardní recenzní řízení, ale tím, co od recenzentů vyžadují a zda je recenzní řízení otevřené, či nikoli. Níže naleznete několik příkladů datových časopisů, další můžete najít např. zde [ URL "htt www.wiki.ed.ac.uk/display/datashare/Sources+of+dataset+peer+review"] .  • Scientific data [ URL "https://www.nature.com/sdata/"]  - přírodní vědy  • Earth System Science Data [ URL "https://www.earth-system-science-data.net/"]  - vědy o • Journal of Open Archaeology Data [ URL "https://openarchaeologydata.metajnl.com/"]  - ar • Biodiversity Data Journal [ URL "https://bdj.pensoft.net/"]  - biodiverzita  • GigaScience [ URL "https://academic.oup.com/gigascience"]  - biomedicína  • Journal of Open Research Software [ URL "https://openresearchsoftware.metajnl.com/about/ software  ****************************************************************************************** * Užitečné zdroje: ****************************************************************************************** Chavan, Vishwas & Lyubomir Penev. 2011. The data paper: a mechanism to incentivize data pu in biodiversity science. BMC Bioinformatics 12, S2. https://doi.org/10.1186/1471-2105-12-S "https://doi.org/10.1186/1471-2105-12-S15-S2"] Gould, Julie. 2014. How to publish your data in a data journal. Naturejobs Blog. Dostupné blogs.nature.com/naturejobs/2014/12/04/how-to-publish-your-data-in-a-data-journal/ [ URL " blogs.nature.com/naturejobs/2014/12/04/how-to-publish-your-data-in-a-data-journal/"] Stall, Shelley, Maryann E. Martone, et al. 2020. Generalist repository comparison chart. Z doi.org/10.5281/zenodo.3946720 [ URL "http://doi.org/10.5281/zenodo.3946720"]