Často kladené dotazy (FAQ) ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** V této sekci naleznete odpovědi na časté dotazy jak k tématu otevřené vědy, tak otevřeného vědeckým publikacím i k otázkám na správu a otevírání výzkumných dat. ****************************************************************************************** * Open science ****************************************************************************************** 1.Co znamená open science?  2.Co spadá pod open science? 3.Jaké podmínky se vztahují k open science v programu Horizon Europe? *========================================================================================= * Co znamená open science?  *========================================================================================= Dle portálu FOSTER Open Science, [ URL "https://www.fosteropenscience.eu/taxonomy/term/100 věda (open science, OS) hnutím, jehož cílem je zpřístupnit a šířit vědecký výzkum, data a všech úrovních společnosti". Jedná se o nový směr / iniciativu, jejíž principy lze aplikov výzkumný proces, následné šíření výsledků a jejich zpřístupnění široké veřejnosti. Zároveň podporuje kolaboraci ve vědě, stejně jako zapojení společnosti do vědy. POZOR: Nezaměňovat open science s projektem Otevřená věda Akademie věd České republiky [ U www.otevrenaveda.cz/"] . *========================================================================================= * Co spadá pod open science? *========================================================================================= Open science není pouze publikační režim open access a správa výzkumných dat.    Mezi nejznámější odvětví open science spadá: open access, správa výzkumných dat, citizen s educational resources a další. Portál FOSTER [ URL "https://www.fosteropenscience.eu/"] na taxonomii open science [ URL "https://www.fosteropenscience.eu/themes/fosterstrap/images/t os_taxonomy.png"] .  *========================================================================================= * Jaké podmínky se vztahují k open science v programu Horizon Europe? *========================================================================================= Stejně jako v předchozím rámcovém programu, i Horizon Europe ukládá všem příjemcům povinno otevřený přístup k vědeckým informacím, a to jak k publikacím, tak výzkumným datům a další také povinnost vytvořit plán managementu dat [ URL "OSCI-63.html "] . Nově se také open sc hodnocení projektů. Více informací k open science v Horizon Europe naleznete na samostatné stránce [ URL "OSCI Centra. ****************************************************************************************** * Open access ****************************************************************************************** 1.Co znamená open access? 2.Jaký je rozdíl mezi zelenou a zlatou cestou open access? 3.Existuje open access politika Univerzity Karlovy? 4.Jaké jsou možnosti financování publikačních poplatků (APC) na Univerzitě Karlově? 5.Již jsem publikoval/a článek v časopisu a nyní bych jej chtěl/a zpřístupnit v otevřeném mám dělat? 6.Existuje seznam nedůvěryhodných časopisů a vydavatelství (tzv. predátorů)? 7.Kteří poskytovatelé financí open access u publikovaných výsledků vyžadují? 8.Jaký je rozdíl mezi otevřenými repozitáři a vědeckými sociálními sítěmi jako ResearchGat Academia.edu? 9.Myšlenka open access mě zaujala, ale potřeboval/a bych se poradit, jak postupovat. Na ko Univerzitě Karlově obrátit? *========================================================================================= * 1. Co znamená open access? *========================================================================================= Open access, česky otevřený přístup, je publikačním modelem, který zajišťuje trvalý, okamž bezplatný online přístup k plným textům publikovaných vědeckých výsledků. Bližší informace naleznete v sekci open access [ URL "OSCI-8.html "] . *========================================================================================= * 2. Jaký je rozdíl mezi zelenou a zlatou cestou open access? *========================================================================================= Zelená cesta open access je kombinací publikování článku v časopisu (otevřeném nebo tradič dostupným za poplatek/předplatné) a uložením plného textu článku do otevřeného repozitáře autoarchivace). Zlatá cesta open access znamená publikování v otevřeném (open access) časopisu, otevřený p nezajišťuje autor, nýbrž vydavatel. Obě cesty open access jsou plně komplementární (nevylučují se) a z hlediska zvýšení vidite je vhodné je kombinovat. Více informací naleznete v sekci open access [ URL "OSCI-8.html "] . *========================================================================================= * 3. Existuje open access politika Univerzity Karlovy? *========================================================================================= Univerzita Karlova nemá stanovenou mandatorní (povinnou) open access politiku. Nicméně Aka Univerzity Karlovy na svém zasedání dne 15. prosince 2017 schválil návrh společné deklarac otevřeného přístupu na Univerzitě Karlově [ URL "https://cuni.cz/UK-6477.html"] , jejímž c na UK dostatečné podmínky pro následné zavedení institucionální politiky. *========================================================================================= * 4. Jaké jsou možnosti financování publikačních poplatků (APC) na Univerzitě Karlově? *========================================================================================= Univerzita Karlova v současnosti nemá centrální fond pro pokrytí nákladů na open access po poplatky jsou vesměs uznatelnými náklady v projektových rozpočtech (je proto potřeba na ty pamatovat při navrhování rozpočtu u nových projektů). Korespondenční autoři z Univerzity Karlovy také mohou využít slevy a vouchery na open acce poplatky u vybraných vydavatelů [ URL "OSCI-40.html#5"] . *========================================================================================= * 5. Již jsem publikoval/a článek v časopisu a nyní bych jej chtěl/a zpřístupnit v otevřen mám dělat? *========================================================================================= Již publikovaný článek lze zpřístupnit zelenou cestou open access, tedy nahráním článku do repozitáře (autoarchivace). Užitečným nástrojem pro vyhledání vhodného repozitáře je kupř. OpenDOAR [ URL "http://opendoar.org"] nebo OpenAIRE [ URL "https://explore.openaire.eu/par publications"] . Je ale vždy nezbytné si předem ověřit, zda vydavatel, u kterého jste článek publikovali, a dovoluje. Podmínky autoarchivace jsou zpravidla uvedeny v licenční smlouvě, kterou vydavat publikování s autorským kolektivem sjednává. Pakliže nemáte vy ani korespondenční autor k licenční smlouvu, nabízí se využít službu SHERPA/RoMEO [ URL "https://www.sherpa.ac.uk/rom má ale pouze referenční charakter. Pokud vydavatelská smlouva autoarchivaci neumožňuje, vy podpisem výjimku prostřednictvím dodatku k licenční smlouvě. Více informací k možnostem autoarchivace naleznete v sekci Chci publikovat otevřeně [ URL "] . *========================================================================================= * 6. Existuje seznam nedůvěryhodných časopisů a vydavatelství (tzv. predátorů)? *========================================================================================= Nejznámějším seznamem nedůvěryhodných vydavatelů a časopisů byl tzv. Beallův seznam, jehož roce 2017 ale ukončen. Důvody k zařazení časopisu na tzv. blacklisty nemusí být vždy jedno vyvolat právní odezvu od nařčeného vydavatele. Z tohoto důvodu je vždy nezbytné individuál důvěryhodnost konkrétního vybraného časopisu či vydavatele, u kterého chcete publikovat. Na stránkách Centra pro podporu open science naleznete typické znaky predátorů [ URL "OSCI tipy, jak se jim vyvarovat. Zároveň Centrum připravilo návod pro autory z UK [ URL "https: record/3739089"] , obsahující základní informace o predátorských časopisech. *========================================================================================= * 7. Kteří poskytovatelé financí open access u publikovaných výsledků vyžadují? *========================================================================================= V čele poskytovatelů financí, vyžadujících open access, je Evropská komise, nicméně se dá že jich bude v budoucnu přibývat. Zasadit se o to může zejména iniciativa cOAlition S [ UR www.coalition-s.org/"] . Bližší informace o podmínkách u konkrétních poskytovatelů naleznete v samostatné sekci na "OSCI-54.html "] . *========================================================================================= * 8. Jaký je rozdíl mezi otevřenými repozitáři a vědeckými sociálními sítěmi jako Research Academia.edu? *========================================================================================= Academia a ResearchGate jsou komerčními akademickými sociálními sítěmi, jejichž hlavním zá propojení výzkumných pracovníků. Často se snaží shromažďovat osobní údaje a pro přístup k nutné se přihlásit. Tím nesplňují definici otevřeného přístupu, který má být okamžitý, bez svobodný. Otevřené repozitáře jsou nekomerčními platformami, které obvykle mají širší možnosti při u (vyplnění metadat apod.), zároveň jsou interoperabilní s ostatními nástroji a prohledateln vyhledávači i agregátory vědeckého obsahu. Některé repozitáře zajišťují dlouhodobou archiv *========================================================================================= * 9. Myšlenka open access mě zaujala, ale potřeboval/a bych se poradit, jak postupovat. Na Univerzitě Karlově obrátit? *========================================================================================= Na Univerzitě Karlově bylo za tímto účelem zřízeno Centrum pro podporu open science při Ús Zároveň existuje fakultní podpůrná síť koordinátorů open access [ URL "OSCI-35.html "] . Bližší informace z oblasti open access naleznete na stránkách v sekci Chci publikovat otev "OSCI-38.html "] nebo nás můžete kontaktovat [ URL "OSCI-10.html "] . ****************************************************************************************** * Výzkumná data ****************************************************************************************** 1.Co všechno patří mezi výzkumná data? 2.Co jsou to metadata? 3.Co je to plán managementu dat / Data Management Plan / DMP? 4.Jakou šablonu mám pro tvorbu DMP použít? 5.Jsou k dispozici příklady vyplněných DMP? 6.Jak mohu vytvořit DMP? 7.Na koho se mohu obrátit, pokud potřebuju s tvorbou DMP pomoci? [ URL "OSCI-44.html#30"] 8.Kde mohu najít existující data, která mohu využít ve svém výzkumném projektu? 9.Našel/a jsem data, která se týkají problematiky, kterou zkoumám. Jak poznám, že jsou dat mohu je použít? 10Jak mám citovat použitá data? 11Jak mohu ke svým datům přidělit perzistentní identifikátor (např. DOI)? 12Kam mám data ukládat během svého výzkumu 13Jsem na začátku výzkumu a vím, že bych po skončení projektu chtěl/a svá data otevřeně pu to musím udělat? 14Chtěl/a bych svá data sdílet, ale data obsahují osobní údaje. Co s tím mohu udělat? 15Chtěl/a bych svá výzkumná data sdílet, kam je mohu uložit, aby k nim ostatní vědci měli 16Má Univerzita Karlova institucionální repozitář pro ukládání vědeckých dat? 17Co znamená, že jsou data FAIR? 18Kteří poskytovatelé financí mají nějaké požadavky týkající se výzkumných dat? 19Jsem vydavatel / editor akademického časopisu a chtěl/a bych, aby autoři sdíleli podklad publikovaným článkům. Jak na to? [ URL "OSCI-44.html#31"] *========================================================================================= * 1. Co všechno patří mezi výzkumná data? *========================================================================================= Výzkumná data mohou mít různou podobu a mohou být jak digitální, tak analogová. Kromě typi naměřenými hodnotami se může jednat například o fotografie, audio a video nahrávky, dotazn testové otázky, přepisy rozhovorů, laboratorní deníky, terénní poznámky, číselníky, softwa skript, nebo také o vzorky či exempláře. *========================================================================================= * 2. Co jsou to metadata? *========================================================================================= Metadata jsou popisem dat. Obsahují například informace o tom, kdo je autorem dat nebo kdy data vznikala. Na stránkách Digital Curation Centre najdete informace k oborovým metadatov [ URL "http://www.dcc.ac.uk/resources/metadata-standards"] . *========================================================================================= * 3. Co je to plán managementu dat / Data Management Plan / DMP? *========================================================================================= Plán managementu dat (DMP) je dokument, který specifikuje, jaká data a jakým způsobem budo vytvářena, a obsahuje informace o jejich dostupnosti a využití. Někteří poskytovatelé fina ORD Pilot [ URL "OSCI-55.html#8"] ) pak vyžadují vyplnění a odevzdání DMP jako součást pln grantové dohody. Více k DMP naleznete v samostatné sekci [ URL "OSCI-63.html "] . *========================================================================================= * 4. Jakou šablonu mám pro tvorbu DMP použít? *========================================================================================= Různé instituce, či poskytovatelé financí mohou mít specifické požadavky na podobu data ma v takovém případě použijte jimi poskytnuté šablony. Pokud instituce ani poskytovatel finan požadavky nemají, doporučujeme využít již existující šablony, například od Digital Curatio "https://www.dcc.ac.uk/DMPs/checklist"] nebo šablonu pro ERC granty [ URL "https://erc.eur erc-data-management-plan-template"] . Univerzita Karlova nemá specifické požadavky na šabl *========================================================================================= * 5. Jsou k dispozici příklady vyplněných DMP? *========================================================================================= Seznam vyplněných DMP můžete nalézt na stránkách Digital Curation Centre [ URL "http://www resources/data-management-plans/guidance-examples"] nebo na stránkách nástroje DMPonline v DMPs [ URL "https://dmponline.dcc.ac.uk/public_plans"] . *========================================================================================= * 6. Jak mohu vytvořit DMP? *========================================================================================= Data management plán můžete vytvářet jako dokument v textovém editoru. Doporučujeme však v nástroje, které mohou tvorbu DMP usnadnit pomocí vhodně položených otázek nebo mohou vědce na konkrétnější vysvětlení otázek. Mezi tyto nástroje patří například DMPonline [ URL "htt dmponline.dcc.ac.uk/"] nebo Data Stewardship Wizard [ URL "https://ds-wizard.org/"] .  *========================================================================================= * 7. Na koho se mohu obrátit, pokud potřebuju s tvorbou DMP pomoci? *========================================================================================= Pokud potřebujete podporu při tvorbě DMP, obraťte se na Centrum pro podporu open science n researchdata@cuni.cz [ URL "mailto:researchdata@cuni.cz"] . *========================================================================================= * 8. Kde mohu najít existující data, která mohu využít ve svém výzkumném projektu? *========================================================================================= Odkazy na relevantní datové sady mohou být součástí publikovaných článků. Dále můžete dato v datových repozitářích a to jak obecných (např. Zenodo [ URL "https://zenodo.org/"] , Fig "https://figshare.com/"] , Dryad [ URL "https://datadryad.org/stash"] , OSF [ URL "https:/ tak oborově zaměřených (oborové repozitáře můžete vyhledat pomocí Registru datových repozi [ URL "https://www.re3data.org/"] ). Spolehlivým zdrojem datových sad jsou také datové čas "https://openscience.cuni.cz/OSCI-67.html#4"] , které publikují recenzované články popisuj dostupné datové sady a zajišťují tak, že publikovaná data jsou vysoké kvality a jsou dobře těchto zdrojů můžete využít také vyhledávače datových sad Mendeley Data [ URL "https://dat nebo Google Dataset Search [ URL "https://datasetsearch.research.google.com/"] . K výzkumu použít data veřejné správy publikovaná formou otevřených dat, která můžete najít v Národní otevřených dat [ URL "https://data.gov.cz/datov%C3%A9-sady"] (NKOD).  *========================================================================================= * 9. Našel/a jsem data, která se týkají problematiky, kterou zkoumám. Jak poznám, že jsou mohu je použít? *========================================================================================= 1.Zkontrolujte, že jsou data z důvěryhodného zdroje (např. certifikované datové repozitáře recenzovaný datový časopis). 2.Zkontrolujte, že jsou data důkladně popsána a uvádí kontext, ve kterém byla sbírána (nap populaci a v jakých podmínkách byl sběr dat provádět). 3.Zkontrolujte, zda nalezená data můžete opětovně využít a za jakých podmínek (licence, sv využitím dat). 4.Jak dlouho budou nalezená data uchovávána (nehrozí, že budou data ztracena či smazána, n publikována na osobní stránce autora?)   5.Pokud použijete ve svém výzkumu data někoho jiného, nezapomeňte je řádně ocitovat. *========================================================================================= * 10. Jak mám citovat použitá data? *========================================================================================= Stejně jako u citování publikací je důležité uvést dostatek informací tak, aby data mohla vyhledatelná a identifikovatelná. Některé repozitáře uvádí doporučený formát citace uložen který můžete využít. Pokud u dat není uvedený doporučený formát citace, pak byste měli uvé dat, rok, kdy byla data publikována, název datasetu, vydavatele nebo repozitář, perzistent (pokud je datům přidělen). *========================================================================================= * 11. Jak mohu ke svým datům přidělit perzistentní identifikátor (např. DOI)? *========================================================================================= K přidělení perzistentního identifikátoru je třeba služba, která má oprávnění identifikáto – u vědeckých publikací jsou to typicky vydavatelé, u vědeckých dat tuto službu mohou posk repozitáře. Když vybíráte vhodný repozitář pro svá data, zkontrolujte, zda vašim datům ide přidělí. *========================================================================================= * 12. Kam mám data ukládat během svého výzkumu *========================================================================================= Během výzkumného procesu doporučujeme ukládat výzkumná data na zabezpečená úložiště provoz na infrastruktuře Univerzity Karlovy nebo na úložiště provozovaná sdružením CESNET [ URL " du.cesnet.cz/cs/navody/jsme_tady_poprve"] . Využít můžete také cloudová datová úložiště po služby Microsoft Office 365 [ URL "https://ukpoint.cuni.cz/IPSC-395.html"] pro Univerzitu se jedná o osobní úložiště OneDrive a dokumentové knihovny služby SharePoint a Skupin O365 daty v rámci této cloudové služby je zajištěno smlouvou uzavřenou mezi UK a společností Mi informace o bezpečném nakládání s daty naleznete v publikovaném metodickém materiálu [ URL openscience.cuni.cz/OSCI-94.html"] , který zpracovalo ÚVT ve spolupráci s Pověřencem pro o údajů. *========================================================================================= * 13. Jsem na začátku výzkumu a vím, že bych po skončení projektu chtěl/a svá data otevřen pro to musím udělat? *========================================================================================= 1.Pokud využíváte data, která vytvořil někdo jiný, zkontrolujte, že jejich autor (např. pr licence) sdílení dat povoluje. 2.Pokud pracujete v týmu, domluvte se na sdílení se svými spolupracovníky. 3.Pokud během výzkumu pracujete s lidskými subjekty, musíte mít se zveřejněním takto získa souhlas. Pojistit se můžete například získáním jejich informovaného souhlasu, nebo anony jejich zveřejněním. Doporučení, jak napsat informovaný souhlas a vzorový formulář naleznete na Sharepointu G "https://cunicz.sharepoint.com/sites/gdpr/Sdilene%20dokumenty/Forms/AllItems.aspx"] . *========================================================================================= * 14. Chtěl/a bych svá data sdílet, ale data obsahují osobní údaje. Co s tím mohu udělat? *========================================================================================= 1.Pokud je to možné, osobní údaje z dat odstraňte. 2.Data před zveřejněním anonymizujte. Např. místo jmen účastníků výzkumu použijte číselné místo uvádění konkrétního věku uveďte věkové rozmezí atd. K anonymizaci dat můžete také nástroje, jako je např. Amnesia [ URL "https://amnesia.openaire.eu/index.html"] . 3.Pokud není možné osobní údaje odstranit nebo anonymizovat, musíte mít ke sdílení takovýc informovaný souhlas od účastníků výzkumu. 4.Pro další informace týkající se práce s osobními údaji se obraťte na pověřence pro ochra údajů Univerzity Karlovy na gdpr@cuni.cz [ URL "mailto:gdpr@cuni.cz"] . *========================================================================================= * 15. Chtěl/a bych svá výzkumná data sdílet, kam je mohu uložit, aby k nim ostatní vědci m *========================================================================================= Nejvhodnějším způsobem uchovávání a sdílení výzkumných dat je jejich uložení do oborového repozitáře. Oborové repozitáře jsou zpravidla lépe uzpůsobené potřebám komunity a navíc za vaše data dostanou k vědcům z vašeho oboru. Vhodný oborový repozitář můžete najít např. na [ URL "https://www.re3data.org/"] . Pokud se vám nepodaří najít vhodný oborový repozitář, uložit do obecného repozitáře jako např. Zenodo [ URL "https://zenodo.org/"] , Figshare [ figshare.com/"] nebo Dryad [ URL "https://datadryad.org/stash"] . Více informací ke sdílen samostatné sekci na stránkách Centra [ URL "OSCI-67.html "] . *========================================================================================= * 16. Má Univerzita Karlova institucionální repozitář pro ukládání vědeckých dat? *========================================================================================= Univerzita Karlova vlastní datový repozitář zatím neprovozuje. Pro ukládání výzkumných dat využít oborové repozitáře, které můžete vyhledat např. prostřednictvím re3data.org [ URL " www.re3data.org/"] , nebo obecný repozitář jako např. Zenodo [ URL "https://zenodo.org/"] "https://figshare.com/"] nebo Dryad [ URL "https://datadryad.org/stash"] .  *========================================================================================= * 17. Co znamená, že jsou data FAIR? *========================================================================================= FAIR data jsou taková data, která jsou snadno nalezitelná (Findable), dostupná (Accessible interoperabilní (Interoperabilní) a opakovaně použitelná (Reusable). Více o principech FAI dočíst na stránkách Centra pro podporu open science [ URL "OSCI-64.html "] a pomocí tohoto "http://doi.org/10.5281/zenodo.3739188"] si můžete ověřit, jak FAIR vaše data jsou.   *========================================================================================= * 18. Kteří poskytovatelé financí mají nějaké požadavky týkající se výzkumných dat? *========================================================================================= V čele poskytovatelů financí, kteří se ve svých podmínkách věnují výzkumným datům, stojí E se svými rámcovými programy na podporu výzkumu a inovací (Horizon 2020 [ URL "https://open OSCI-55.html#8"] následovaný programem Horizon Europe [ URL "https://openscience.cuni.cz/O nicméně se přidávají i další poskytovatelé, a to i v ČR (např. Program KAPPA TA ČR [ URL " www.tacr.cz/en/information-for-beneficiaries/"] nebo institucionální soutěž Primus [ URL " UK-7545.html"] ). Bližší informace o podmínkách konkrétních poskytovatelů financí, které se vztahují k open naleznete na stránkách Centra v samostatné sekci OS a poskytovatelé financí [ URL "https:/ openscience.cuni.cz/OSCI-54.html"] .   *========================================================================================= * 19. Jsem vydavatel / editor akademického časopisu a chtěl/a bych, aby autoři sdíleli pod publikovaným článkům. Jak na to? *========================================================================================= Postupně se stává běžnou praxí, že vydavatelé akademických časopisů nebo i jednotlivé časo datové politiky, které stanovují, jak by měli autoři nakládat s podkladovými daty k publik jako příklad můžeme uvést např. Nature Research [ URL "https://www.nature.com/nature-resea policies/reporting-standards"] . V tomto příspěvku [ URL "https://openaccess.cz/blog/2020/ k-datovym-politikam-pro-akademicke-casopisy/"]  pak najdete několik tipů, co by se mělo v akademického časopisu objevit. V případě dotazů na tuto problematiku se můžete na Centrum "OSCI-45.html#3"] .