Aktuality a články

Vyhodnocení průzkumu Potřeby vědecké komunity v oblasti open access na UK

Centrum pro podporu open science UK 14. května 2020 spustilo dotazníkové šetření za účelem prvního zmapování povědomí o publikačním modelu otevřeného přístupu (open access, OA) na Univerzitě Karlově a seznámení se s názory vědecké komunity. Ačkoliv je toto téma velice obsáhlé, dotazníkové šetření se zaměřilo především na formy podpory na UK, zlatou cestu open access a obecný postoj akademiků pro případné zacílení propagace a vzdělávacích aktivit. A co jsme se dozvěděli?

Dotazník potřeb vědecké komunity v oblasti open access na Univerzitě Karlově zodpovědělo 572 respondentů. Nejvíce respondentů (31 %) působí v oblasti přírodních věd (konkrétně v biologických a fyzikálních). Dotazník byl distribuován dvojjazyčně, v českém a anglickém jazyce. Nejvíce odpovědí v anglickém jazyce bylo obdrženo od respondentů z oblasti společenských věd (49 %), zastoupení anglicky mluvících bylo však velice nízké, představující pouze 6 % z celkového počtu odpovědí. Nelze říci, že by to znamenalo, že zahraniční studenti a zaměstnanci UK jevili menší zájem o problematiku open access. Domníváme se, že cizinci na UK nejsou obeznámeni se stejnými informačními kanály, jako jejich česky hovořící spolužáci a kolegové. 

Postoj k OA a zkušenosti

Téměř 60 % respondentů již mělo zkušenost s publikováním vědeckého článku v režimu open access, což naznačuje, že dotázaný vzorek výzkumníků na UK ve svých odpovědích reflektoval přímé osobní zkušenosti. Přitom téměř pro polovinu dotázaných (47 %) není open access rozhodujícím faktorem.  

U otázky, zda respondent plánuje publikovat v režimu open access, se výsledná data téměř plně shodují napříč oblastmi výzkumu; necelá polovina dotázaných publikovat v režimu open access plánuje, odmítavě se k možnosti OA publikování staví přibližně 6 % respondentů.  

Ze 48 % respondentů, kteří údajně plánují publikovat v režimu open access, jich nejvíce uvedlo jako důvody pro volbu tohoto režimu snahu o větší informační dopad jejich práce a předpoklad, že open access bude v budoucnu zaveden do běžné praxe. Pro 6 % respondentů, kteří publikovat v režimu open access neplánují, jsou hlavními důvody špatná reputace open access v jejich oboru, nemožnost takové publikování financovat a obavy z predátorských časopisů.  

Faktory při rozhodování o publikování 

Skutečnost, že open access pro mnohé není při publikování rozhodujícím faktorem, nás přivádí k otázce, co autoři považují za skutečně důležité.  

Dle odpovědí z tohoto dotazníkového šetření byly nejdůležitějšími faktory relevance časopisu pro vědeckou komunitu, jeho vysoká kvalita a prestiž a skutečnost, že časopis vychází v anglickém jazyce. Čeština jako jazyk, ve kterém je časopis vydáván, je dle většinového názoru našich respondentů zcela irelevantní. 

Dalším z významných faktorů je aktuální nastavení systému hodnocení vědeckých výstupů, který odráží respondenty zmíněnou potřebu zahrnout OA do hodnocení vědy pro jeho snazší přijetí a implementaci.

Potřeba podpory v oblasti open access na UK

Dosavadní podpora publikování v režimu open access na pracovištích UK se dle odpovědí výrazně liší. Zatímco 363 respondentů (63 %) odpovědělo, že jejich pracoviště žádnou formu podpory OA nenabízí, 104 (18 %) uvedlo, že podpora na jejich pracovišti existuje a často se jedná o finanční kompenzaci poplatků.  

Právě finanční podpora kupř. ve formě fondu na gold open access nebo slevy na publikační poplatky (aktuální nabídku slev naleznete na stránkách Centra) se ukázaly být respondenty nejžádanějšími. Pouze v oblasti humanitních věd a umění by respondenti ještě více ocenili individuální podporu při procesu publikování. O existující metodické podpoře, kterou na UK nabízí síť fakultních koordinátorů open access, nevědělo 86 % dotázaných. 

Mimo předvolené formy očekávané podpory respondenti často vyzdvihovali nutnost vyjednávání výhodnějších podmínek publikování v OA s velkými vydavateli a zapojování Univerzity Karlovy do konsorcií OA časopisů, čímž by byla posílena výše zmíněná finanční podpora. Z volných odpovědí mimo jiné vyplývá potřeba zahrnout OA do hodnocení vědy.  

Právě hodnocení vědy ve vztahu k publikování v režimu open access patří mezi oblasti, o kterých by se respondenti chtěli dozvědět více. Dalšími populárními tématy byly otevřené časopisy a predátoři ve vědeckém publikování. 

Téma predátorských časopisů a vydavatelství je žádáno zejména mezi respondenty z oblasti výzkumu společenských a lékařských věd. Z výsledků dotazníku vyplynula potřeba autorů vidět ukázky predátorských časopisů a dostat doporučení na konkrétní prověřené časopisy. To je nicméně složitější, než se může na první pohled zdát, jelikož je svět vědeckých časopisů dynamický a z kvalitního časopisu se, kupř. vinou přesunu pod jiného vydavatele, může stát titul s nízkou kvalitou redakční práce a naopak. Z tohoto důvodu si Centrum pro podporu open science klade za cíl metodicky vést autory k tomu, aby sami uměli posoudit důvěryhodnost časopisu či vydavatele. Studentům a akademikům v tom může pomoci nově vzniklý online kurz Open access na UK – Jak publikovat otevřeně?, ve kterém mimo jiné naleznou tipy, jak si vydavatele prověřit. 

Open Access Week

Osvětová mezinárodní událost Týden otevřeného přístupu (Open Access Week, OAW - celosvětově pořádaná od roku 2007, UK se pravidelně zapojuje od roku 2015) není dle výsledků dotazníku mezi zaměstnanci a studenty UK známá. Napříč oblastmi výzkumu průměrně 40 % dotázaných nevědělo, co je to Týden otevřeného přístupu, zatímco přibližně stejný počet z nich tuto událost znalo, ale nevědělo o zapojení Univerzity Karlovy. Tuto skutečnost naznačuje i to, že vzdělávací aktivitu na téma open access někdy absolvovalo pouze 16 % dotázaných. 

Tento fakt logicky vede k tomu, že 51 % respondentů si není jistá, zda by se aktivit pořádaných v rámci OAW zúčastnilo, jelikož nemají představu o tom, co OAW obnáší. 24 % respondentů by se aktivit OAW nezúčastnilo. Často opakujícím se motivem u záporných odpovědí bylo časové vytížení, ale také nesouhlas se současnými praktikami některých vydavatelství a považování publikačního modelu open access za chybný směr vědecké komunikace. Ať už respondent znal či neznal tuto osvětovou akci, největší teoretický zájem by byl o přednášky, workshopy a webináře, přičemž zájem by byl silně podmíněný zvolenými tématy k diskuzi. 

Závěrem

Prováděné dotazníkové šetření bylo první snahou o zmapování situace v souvislosti s publikačním modelem open access mezi vědeckou komunitou UK. Získaná data napomohla Centru pro podporu open science identifikovat konkrétní potřeby vědeckých pracovníků v této oblasti ale i problémy, se kterými se při své vědecké práci potýkají. Jak pozitivní, tak i negativní ohlasy a názory na open access mohou pomoci nasměrovat budoucí ubírání Centra a zhodnotit jeho dosavadní činnosti. Výsledky šetření jsou kupř. jasným impulzem k větší propagaci sítě fakultních koordinátorů open access a jejich služeb (Znáte svého fakultního koordinátora open access?), stejně tak jako ke snaze o vyjednání podpory open access u vedení univerzity a grantových agentur.  

Jak bylo již zmíněno, dotazník se nezaměřoval na zelenou cestu open access (tj. uložení verze článku do otevřeného repozitáře), nicméně v Centru pro podporu open science věříme, že se tomuto způsobu OA publikování dostane větší pozornosti, jakmile bude spuštěný institucionální repozitář UK, na jehož zprovoznění nyní intenzivně pracuje Ústřední knihovna s Ústavem výpočetní techniky. 

Shrnutí připravila Šárka Grofová, univerzitní specialistka open access