doc. Mgr. Radek Šimík, Ph.D. ****************************************************************************************** * ****************************************************************************************** Ústav českého jazyka a teorie komunikace Filozofická fakulta ORCID: 0000-0002-4736-195X [ URL " https://orcid.org/0000-0002-4736-195X "] ResearcherID: AAM-2696-2020  OSF: https://osf.io/bw4tc [ URL "https://osf.io/bw4tc"] Twitter: @radek_simik [ URL "https://twitter.com/radek_simik"]   ****************************************************************************************** * Co Vás k open science přivedlo a jak se Váš vztah k otevřené vědě vyvíjel? ****************************************************************************************** O iniciativě open science, respektive konkrétněji open access publikování, jsem poprvé sly doktorského studia (kolem roku 2007) od oborového knihovníka v nizozemském Groningenu. V t ovšem už nějakou dobu využíval lingvistické repozitáře, zejména LingBuzz [ URL "http://lin a SemanticsArchive [ URL "https://semanticsarchive.net/"] , v rámci toho, čemu dnes říkáme open access. S velkým zájmem jsem sledoval vznik lingvistických platinových open access ča (např. Biolinguistics [ URL "https://biolinguistics.eu/"] či Semantics and Pragmatics [ UR semprag.org/"] ; oba od r. 2007). Velkou událostí se ve světě obecné lingvistiky stal odch týmu časopisu Lingua od nakladatelského domu Elsevier, který nebyl ochotný přistoupit na f access model. Redakce tak v roce 2016 reagovala založením zlatě-platinového časopisu Gloss www.glossa-journal.org/"] , který se díky hromadnému přesunu celé obecnělingvistické komun stačil vypracovat na 16. nejvlivnější jazykovědný časopis (podle metriky Google Scholar). se stal jedním z mnoha podporovatelů rodícího se knižního open access nakladatelství Langu [ URL "https://langsci-press.org/"] , které za ca. 8 let své existence publikovalo přes 20 platinového open access modelu. V roce 2017 jsem se v rámci tohoto nakladatelství podílel knižní řady Open Slavic Linguistics [ URL "https://langsci-press.org/catalog/series/osl"] vyšlo 7 knih. V posledních ca. 5 letech se zajímám o další možnosti otevřené vědy, zejména sdílení výzkumných dat a analýz, ale také např. o otevřené recenzní řízení. ****************************************************************************************** * Co z open science praxe je Vaším denním chlebem? ****************************************************************************************** Otevřená věda dnes už prostupuje většinou mé práce. Preprinty sdílím na oborových repozitá možné, publikuju v režimu open access - ať už platinovou či za podpory grantových agentur Nadále aktivně pracuji jako redaktor řady Open Slavic Linguistics, momentálně také jako ho u zmíněné Glossy. Empirický výzkum standardně doprovázím preregistrací a následným sdílení k čemuž využívám zpravidla platformu Open Science Framework [ URL "https://osf.io/"] . Ke snažím vést i své kolegy a studenty. ****************************************************************************************** * Proč je podle Vás otevřenost ve vědě důležitá? ****************************************************************************************** Věda je globální diskurz a ten bude fungovat tím lépe, čím bude otevřenější. Otevřený přís ale také k výzkumným plánům (preregistrace), materiálům, výsledkům či analýzám umožňuje le vědecké činnosti a vede tak přirozeně ke kvalitnější vědě. Díky otevřené vědě se na vědeck podílet lidé a instituce, které by jinak byly od nových vědeckých poznatků odříznuty, nebo dovolit vydávat horentní částky za předplatné časopisů. Otevřená věda je tedy z principu i tak důležitým faktorem v postupném přemosťování propasti mezi bohatými a rozvojovými zeměm ****************************************************************************************** * Co byste kolegům poradil, pokud by chtěli ve své praxi využívat open science principy? ****************************************************************************************** Jako první bych jim určitě doporučil obrátit se na Centrum pro podporu open science na UK. je nabádal ke zveřejňování svých výsledků v open access časopisech či knihách, třeba i za formálního impaktu. Dobré je tak nezapomenout si v rámci žádostí o granty zažádat o peníze publikace. A konečně bych je povzbudil, aby se nenechali odradit větším množstvím práce, k zveřejňování výzkumných dat. Je to investice, která se může v různých formách vrátit. ****************************************************************************************** * Které překážky je podle Vás nutné překonat, aby se open science mohla stát běžnou praxí? ****************************************************************************************** Za velkou překážku považuju přetrvávající závislost vědecké komunity na velkých nakladatel jejichž primárním zájmem není kvalitní věda, ale co nejvyšší marže z prodeje předplatného poplatků za zlatý open access. Zlatý open access, v současné době nabízený většinou časopi jako přechodné řešení. Možnost otevřeného publikování by měla být dostupná všem bez rozdíl kdo na to mají. Státy a instituce by tak měly intenzivně pracovat na férovější open access evropské úrovni se zájmem sleduju vývoj kolem Plánu S [ URL "https://www.coalition-s.org/" ****************************************************************************************** * Co pro Vás open science znamená? ****************************************************************************************** Open science je cesta k hodnotnějšímu vědeckému poznání přístupnému všem, kteří o něj mají